Reportáž: Jak jsem začal předělávat můj dům na Smarthome ? Díl 2.

Jak jsem převáděl svůj dům na „SMARThome“, díl druhý. 

Od května 2018, kdy končil předchozí díl mé reportáže do podzimu 2020 již nebyl vývoj tak rychlý a spíše jsem se věnoval dokončení uvažovaných funkcí, sžívání se se systémem a programování funkcí. Nejsem zrovna extra programátor, takže v mém případě to jsou pouze scény magické a blokové. 

Měření spotřeby energie: 

Koupil jsem Aeotec Domácí měřič energie 60 A. Měl jsem v ten čas dva domovní rozvaděče, každý se samostatným přívodem od jediného elektroměru. Měřič jsem instaloval do rozvaděče v technické místnosti v bazénu, kde je zcela dominantní odběr EE (tepelné čerpadlo a ostatní propriety k topení (topné spirály), ovládání bazénu, termický solár, cirkulace TUV). Fyzická instalace vzhledem k totální stísněnosti rozvaděče byla za trest (on ten měřič není zrovna malý) a slušný elektrikář by mi to vyškubal celé ven…

Připojení k Fibaru již bylo bezproblémové, nicméně nikdy jsem k elektroměru nepřipojil žádnou automatizační funkci. Demontoval jsem ho na podzim 2020, kdy byl nahrazen měřičem spotřeby a výroby fotovoltaické elektrárny a od té doby leží bez využití.

Převedení čidel 0 – 10 V z původní instalace do Fibara:

Po neúspěchu z použití Fibaro Binární senzor a po radě v prvním díle reportáže jsem použil Fibaro RGBW modul. Pro čtyři vstupy bylo připojení zcela bez problému, instalace do Fibara taktéž. Pak jsem jen donastavil správné převody teplot a bylo to hotovo. To vydrželo asi půl roku, pak se pravděpodobně při nějaké přeinstalaci software změnil převod teploty pro vodu v bazénu přibližně na dvojnásobek a tak se mohu chlubit, že správně zatopený bazén má u mě 48°C . Není to samozřejmě pravda, je to cca 27°C, ale automatizaci vytápění toto nevadí, prostě jsem jen přenastavil scény. Takže nyní zde mám zapojeny tyto vstupy: Teplota vody bazén, Teplota vstupu vody do akumulační nádrže, teplota výstupu vody z akumulační nádrže a venkovní teplota. Venkovní teplotu systémově nevyužívám, protože na ní celé dopoledne svítí sluníčko a systémově využívám venkovní teplotu podle prvního dílu, kde je čidlo umístěno tak, jak má být, tedy na severní straně bez možnosti osvitu ve výšce cca 2 metry.

Dálkové ovládání brány:

Nakonec jsem ho nezrealizoval. Ta část brány, kde je motor, ovládací jednotka a přívod energie je souseda (to není problém), nicméně ovládací část je na 24 V, což by taky bylo řešitelné, ale celkově se nakonec přínos proti běžnému dálkovému ovladači vůbec nezdál přínosem…

Videovrátný:

Tam to dopadlo podobně. Dělat díru do zdi, vymýšlet, jak natáhnout napájení a podobně bylo moc práce a stejně k nám nikdo nechodí. Ale zvonek jsme si loni pořídili.

Pivnice a ovládání klimatizace v ní:

Jak již v prvním díle zaznělo, zásuvka v prostoru před vstupem do sklepa za schodištěm pomohla, systém měření teploty bez problémů funguje a není s ním žádný problém. Klimatizaci jsem nakonec na Fibaro nepřipojil, protože jsme vyhodnotili, že jí vůbec nepotřebujeme. Ani v létě teplota nepřekročí 16°C, v zimě neklesne pod 6°C. Pro nás vyhovující. Její napojení je přitom zcela triviální. Do nástěnného vypínače integrovat relé Fibaro ON/OFF a případnou automatizaci řešit scénami.

Napojení rekuperační jednotky bazénu na Fibaro:

Po získání zkušeností s Fibarem se mi jeví, že je to příliš složité (fakt nejsem programátor) a v principu nepotřebné. Rekuperační jednotka má svou aplikaci, primárně běžící na domácí síti, umožňuje i dálkové ovládání (byť to je docela složité). Nicméně ovládání není příliš časté. Pokud není bazén delší dobu vytápěn, nastavuje se teplota 23°C. Pokud se bazén používá, pak se nastavuje 28°C, režim Norm / Norm se nemění s výjimkou období vánoc, kdy je díky návštěvám výrazně vysoké užívání bazénu, pak se dává režim Max / Max. V tomto období jsme samozřejmě doma, takže oddělené ovládání nevadí.

Teplota vzduchu a vlhkost v bazénové hale se Fibarem samozřejmě kontroluje pomocí čidla Aeotec Multisenzor, při nárůstu vlhkosti nad 70% následuje Alarm. Zde by se sice automatizace s rekuperační jednotkou hodila, protože v tomto případě je třeba buď přepnout mód provozu na Max / Max nebo zvýšit teplotu nejméně o 2°C, ideálně oboje současně. Nicméně stalo se za 4 roky dvakrát, způsobil to dlouhý výpadek dodávky energie, kdy varování přišlo stejně až po obnovení dodávky EE a tedy expost. Jinak má rekuperační jednotka dostatečný výkon k tomu, aby udržela 40 kubíků vody při vlhkosti prostoru cca 55 – 62%.

Napojení tepelného čerpadla:

Kromě měření vstupu a výstupu z akumulační nádrže a napojení na přítop akumulační nádrže jsem dále nepokračoval z prostého důvodu…

Předchozí majitel prodával dům bez zdroje topení pro dům (dům byl vytápěn z vedlejšího domu). S ohledem na to, že u bazénu byl elektrokotel a topení bazénu a zimní zahrady bylo plně funkční, nešlo na to před koupí domu přijít. Dohodli jsme se, že v rámci kupní ceny zakoupí tepelné čerpadlo a nechá jej nainstalovat. Za dva dny byl u mě jeho „kovozemědělec“ a ptal se, kam ho chci šoupnout. Vynechám ostatní, ale „idiot“, který dokáže zničit naprosto všechno včetně napuštění jiného chladiva by fakt neměl být připuštěn k této práci. Takže nakonec vydrželo s velikými obtížemi 2,5 roku a šlo z baráku. Za úsměvné můžete považovat i to, že po poruše čtyřcestného ventilu (topení, odmrazování výparníku) jsem v zimě musel výparníku topit infračerveným topením, abych zblbnul regulaci, udržel ho v chodu a měl čím odmrazit výparník

I pro výše zmíněné bylo důležité mít vyřešenou automatizaci spouštění elektrického přítopu, abych na tom neprodělal i kalhoty.

V akumulační nádrži mám 2 x elektrický přítop 3 kWh. Je ovládán pomocí scén ze vztažné teploty Teplota výstupu vody z akumulační nádrže.

Při poklesu teploty pod 38°C spíná Přítop 2, vypíná při teplotě nad 42°C.

Při poklesu teploty pod 36°C spíná Přítop 1, vypíná při teplotě nad 40°C. Dále mám ještě havarijní scénu, která při nárůstu teploty nad 55°C vypíná obě patrony.

Vše se řídí jednoduchými scénami. Teplota nad 42°C je dána požadavkem na udržení teploty TUV pro sprchování, podlahovka by snesla i méně.

K tomu ještě v řídící jednotce termického soláru je instalováno relé Fibaro, které signalizuje funkci oběhového čerpadla. Je pouze indikační, nenašel jsem pro něj nějakou smysluplnou automatizační funkci. Ostatně pokud u tohoto zařízení dojde k závažnější poruše, půjde z baráku a jeho místo na střeše nahradí další FVE panely.

Studna:

V srpnu 2018 jsme v džungli za domem podle vzpomínek staršího souseda našli studnu . Ještě tu klasickou, co byla všude. Demontoval jsem ji, chvíli laboroval s čerpadly až jsem nějaké šetření vzdal a koupil kvalitní čerpadlo pro vrtané studny pro hloubku do 30ti metrů.

Vodu používáme pouze na zalévání, nikoliv jako pitnou. Studna dává za den cca 800 litrů, pokud se pravidelně vyčerpává a vodu přečerpávám do nádrže o objemu 1000 litrů.

Ovládání je velice jednoduché. Elektřinu dodává spínaná zásuvka Fibaro, kterou ovládá buď scéna pro zapnutí (velmi jednoduchá a každých 6 hodin sepni) nebo když je léto jako v roce 2021, tak se spouští ručně na zásuvce (výrazně malá spotřeba vody). Druhá scéna zajistí bezpečné vypnutí čerpadla, aby nejelo naprázdno. Řídí se podle příkonu čerpadla. Pokud čerpadlo opravdu čerpá, odebírá 900 – 1000 W. Pokud jede naprázdno, klesne na cca 500 – 600 W.

Funkce je zcela bezproblémová po vyladění intervalu pro start, což je ve scéně těch 5 sekund bez měření.

Zavlažování:

Funkce zavlažování je napojena na zásuvku Fibaro ve sklepě, která primárně slouží jako repetér signálu pro sklep. V případě potřeby zavlažování je spuštěna domácí vodárna, která udržuje v systému tlak vody 1 – 3 bary.

Prvotní instalace byla pouze pro zalévání hadicí. To pro mě bylo ale příliš náročné, takže jsem koupil mikrozávlahy, rozvedl je do jednotlivých větví (vinice, jahody, melouny, rajčata a broskev). Okamžitě jsem se potkal s problémem tvorby řas v nádrži, to jsem nakonec vyřešil instalací filtrů (které jsem pak tak 2x do týdne musel proplachovat) a nakonec problém odstranil recept našich babiček a dědečků. Vezmi kus měděného okapu a vlož jej do nádrže. A světe div se, problém zmizel. Po instalaci mikrozávlah se spotřeba vody k zalévání výrazně zvýšila z cca 100 litrů denně nad 500 litrů denně. To nebyl problém, studna to bez problémů zvládala zásobovat, ale v sezóně 2020 nám kromě jahod a broskví (a broskve sežraly vosy) vše zplesnivělo… Takže pro rok 2021 jsme se vrátili zase k hadici 2 x denně. Tam se ukázal i jeden zajímavý problém. Pokud se vinice zalévala mikrozávlahami přímo ke stromkům, tak v prostorách mezi nerostl plevel. Bohužel ale téměř všechno víno zplesnivělo. U běžného zalévání hadicí, byť taktéž se snažíme zalévat pouze stromky, tak plevelu bylo až příliš mnoho . Z důvodu špatného augusta víno nedošlo, melouny taky ne, takže jsme měli rajčata, nedošlé broskve (vosy nepřiletěly) a kyselé víno…

A to je asi vše, co se v mé chytré domácnosti dělo v období od máje 2018 do podzimu 2020.

Petr Šimral